zastávám názor, že nikdo nenapsal manuál na život čili i tak se odehravá moje životní křivka. najednou jsem se objevil v Praze, znám tu akorat cestu do práce a paní z pekárny a takovou milou vietnamku taj odnaproti.
nehledám nic extra vážnýho jen mám občas čas tak bych na sebe navázal nejaký cizí životy a obohatil je svým umem.
živí mně fotografie, je to univerzální nástroj na cokoli.to mám rád, zadny nalajnovany předpisy.
pokud by mi naka chtela zkřížit cestu a byť jen ukázala trohu Prahy, byl bych vděčný, zatim ji znam jen z mapek od japonskych turistu kdykoli se u mně zastaví :)