Seznamka vizitka | Aleš

Aleš (28), Česká Třebová

Narodil jsem se 28.8.1996, jako malé, velké dítě. Když mě maminka porodila, měl jsem zlomenou ruku, tudíž už jako nemluvně jsem měl dlahu. Později z toho nemluvněte vyrostl kluk, který se sám sobě nelíbil. Bylo na čase s tím něco udělat. Nechtěl jsem být malý a oplácaný. Chtěl jsem být velký, žádné párátko, ale prostě normální kluk. Vždycky jsem byl ošklivé dítě. Byl a budu. Ale nikdo neví, jaký opravdu jsem. Někdo třeba říká, že jsem hezký, ale já si to nemyslím. Jsem normální kluk, který vyrostl v baráčku a klidném prostředí, když se nepočítá sousedka babička :D Už od mala mě tatínek k něčemu vedl, abych mu pomohl venku, abych se věnoval sportu a škole, aby ze mě nebyl kluk, který pije, kouří a dělá trable. Jsem za to rád. I když se mi to nelíbilo, on věděl, proč to dělá. :) Jsem normální hodný kluk, co si přeje normální slečnu. Nechci dokonalou slečnu, chci slečnu, která bude se mnou šťastná a nebude mě chtít změnit. Nikdo by nikoho neměl chtít změnit. V dnešní době je těžké někoho najít a když nad tím přemýšlím, tak nikoho nehledám, nemá to cenu. :) Moc lidí mě nezná, myslí si, že jsem třeba děvkař, ale to nejsem. Chtěl bych krásný, dlouhý, spokojený vztah s plno zážitkama. :) Válení se v trávě, večer u filmů s mojí milovanou, smát se s ní, trávit s ní každou chvilku co bude čas. Nechci kuřačku, nechci holku co to střídá a ani tu, která se opije tak že zvrací. Dnešní doba je taková, že kluk chce slečnu do postele a pak ji nechá. Dnešní kluci jsou marní. Takový nejsem. Ten kdo ji má rád počká a když ne, tak tě asi nemá rád. Ale co kluci, i holky nejsou. :) Nikam nechodím, protože to nemám rád. V český Třebový není ani kam jít se seznámit :D Do nějakého klubu kde vidíte 15ti leté holky zvracet? Přejde vás chuť a ten kouř, humus. :) Moc lidí mě nezná a opravu neví, jaký jsem. Že jsem normální kluk, co neubližuje holkám a váží si jich. Je mi 16, ale už je to 6 let, co mi umřel dědeček. Měl jsem ho fakt rád. Dodnes mám vedle postele na skříni nalepené fotky. A lepím tam další, které najdu, jak mě měl na ramenou a smějeme se oba. :‘) Prostě je to doba, ale já ho mám rád. Jo, jsem cíťa, nestydím se za to. Nejsem žádný machýrek, nepotřebuju si na nic hrát, jsem se sebou spokojený. Někdy si pobrečím a pak jsem zase veselý člověk. To mám po tátínkovi, je taky cíťa, ale respekt z něj pořád mám. :D Nepotřebuju do toho pít nebo hulit. Já si vystačím sám! :)